Vítejte na mém blogu!
Polibosti čtěte a komentujte, a, pokud se vám tu zalíbí, vracejte se!
Budu se snažit, aby tu bylo co nejvíc co nejkvalitnějších článků o tom, co mě zajímá (rubrika "slovní průjem"), o mých názorech na aktuální témata ("úvahy, eseje atd.."), moje vlastní tvorba ("Girsu") a čas od času možná také něco o tom, co prožívám ("ma vie").
Káždá návštěva a komentář je motivací k tomu, abych pokračovala a aby tenhle blog nepotkal stejný osud, jako ty před ním.

Díky, LostriS.

P.S.: Názory a připomínky, které si ráda přečtu mi můžete poslat i přes "Zpráva autorovi" vlevo v menu.

část 1, kapitola 8

19. května 2010 v 19:00 | LostriS |  Girsu
GIRSU
ČÁST 1
Osmá kapitola: Věž
Asi tak za půl hodiny došly k náměstíčku před vysokou zvonicí. Chvíli tam jen tak stály a dívaly se, aby nevzbudily podezření, ale poté se konečně odhodlaly a Adelaine kousek dál udělala malou fontánku, aby odlákala sekuriťáka, který to celé hlídal. Musely postupovat velmi obezřetně, protože tam vlastně nikdo kromě dělníků nesměl; věž se totiž už dlouho restaurovala. Ihned zamířily nahoru a stále zrychlovaly ze strachu, že je někdo objeví. Posledních pár desítek schodů už vybíhaly. Měly štěstí, protože město mělo málo peněž a tak pozastavilo všechny práce. Nepotkaly tedy žádné dělníky. Sophie se ještě ujistila, že má Amulet na krku. Otočila se na Adelaine.
"Je ještě něco, co bych měla vědět, abych to přežila?"

"Ne, myslím, že ne. Ale počítej s tím, že na druhé straně ti nic z toho nebude fungovat," řekla a vzala Sophii mobil, mp3 přehrávač a digitální hodinky. "Můžeš bez problému používat jen to, co existuje i na Girsu."
"Aha," Sophie znejistěla. "A jak moc doslova se to bere? Chci říct - tahle košile je z umělé tkaniny a … třeba u vás nemáte ledový salát…" vytáhla pytlík se svačinou.
"To by nemělo vadit, ty přístroje by ale prostě nefungovaly. A to jídlo si určitě nech, budeš ho potřebovat. Dostaneš se do hor. Jsi připravená?"
Sophie přikývla a zeptala se: "Tak, kde to je?"
Chvíli bylo ticho. Pak promluvila Adelaine. "Ty to necítíš? Já jsem myslela, že víš, kde máš hledat, když jsi do těch schodů tak běžela…"
"No, já nevím, byla jsem si jistá, že je to tady, ale teď zkrátka nevím, co mám dělat." Sophie se opřela o zábradlí, jednou rukou sevřela kamenný chrlič ve tvaru jakéhosi skřeta. Vítr začal zesilovat.
"Sophie, co to děláš?" zeptala se znepokojeně Adelaine.
"Promiň, ale nezvládnu to. Nevím, kde to je. Asi jsem se spletla."
"Ale já myslím to, proč foukáš větrem?!"
"Co?"
"Slyšelas. Musíš se líp ovládat, nebo nás snadněji najdou!"
"Jo, jasně." Sophie se pokoušela uklidnit, a utišit tak stále vzrůstající vítr, když v tom vtrhly na plošinu dvě černě oděné postavy.
"Sophie, dělej!" vykřikla Adelaine a odmrštila prvního útočníka proudem vody.
"A co?"
"Nevím, prostě se už odtud dostaň!" To už se ale oba vetřelci vzpamatovali a jeden se vrhl na Sophii, zatímco ten druhý držel v šachu Adelaine.
"Ne!" vykřikla Sophie a reflexivně se dotkla přívěsku. Najednou se, asi čtyři metry od vedlejšího rohu plošiny, nad hlavami mnoha kolemjdoucích, utvořil rotující kužel podivné hmoty. Průhledné, a přece přes něj nebylo vidět. Sophie rychle zkontrolovala situaci. Jeden Kefar měl co dělat s Adelaine a ten druhý stále ještě stál a zíral na Bránu Vzduchu. Musela se rychle rozhodnout. Sebrala ze země restaurátorské kladivo, rozmáchla se, a vší silou ho praštila po hlavě. Ukázalo se, že bylo gumové, ale i tak stačilo na to, aby ho rána poslala k zemi. Rychle přeběhla plošinu, vylezla na okraj a skočila. Snažila se přijít na to, jak vlastně doma na zahradě lítala, a zdálo se, že se jí to docela daří. Přecenila ale svoji rychlost a její protivník jí přistál na zádech. Otočila rychle hlavu; koutkem oka postřehla, že Adelainin soupeř se teď topí v záhadně pospolu držící krychli vody. Rychle nabírali rychlost a hrozilo, že Bránu minou a tak Sophie v zoufalém pokusu vztáhla volnou ruku. Najednou se mírně zablesklo, ona se konečně odpoutala od svého protivníka a propadla se černou tmou pryč. Zaplavila ji úleva. Tak přece to dokázala…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama